Nezaměnitelný tvar a rozplývající se obláček dýmu, který se prolíná s okolním těžkým vzduchem a tvoří tak dusnou nehybnou atmosféru. Klidný pohled člověka, který si, pohodlně sedíc, vychutnává svoji dávku nikotinu. Cigareta dokáže vyvolat na obraze emoci, dodat mu autenticitu a zcela změnit jeho náboj. Ve výtvarném umění se tento motiv objevuje již prakticky od svého vzniku v 19. století. Malíři jako Vincent van Gogh a Edouard Manet zachycovali lidi držící zmíněné předměty v rukou jako součást svých portrétů a scén. Tento trend pokračoval i ve 20. století, kdy se jimi začali inspirovat umělci jako Pablo Picasso a Salvador Dalí.
Součást životního stylu
Ve 20. století nebylo nic neobvyklého, aby někdo užíval nikotin na jakémkoliv veřejném místě, včetně:
- restaurací
- kaváren
- vlaků
- kanceláří
- divadel
Takže pokud chtěl malíř věrohodně zachytit žánrový obrázek tehdejších měst, nemohl na něm obláček dýmu chybět. Byl typický jak pro lidi z vyšších vrstev, kteří často seděli u kávy či absinthu s elegantní špičkou v prstech, tak i pro dělníky, kteří si tímto zvykem zpestřovali pauzy mezi těžkou prací. Díky reklamě se navíc tento kontroverzní předmět stal symbolem ženské emancipace a rovnoprávnosti. Začátkem minulého století tak byl tabákový výrobek znakem svobody, společenského postoje a moderního životního stylu.
Změna vnímání
Výše popsaná symbolika je ale jen jednou z rovin výtvarného vyjádření. Zmíněný produkt totiž často poukazoval na obrazech také na unavenost životem či nezájem o okolí a nebo znázorňoval závislost. S tímto konceptem se setkáme především na naturalistických obrazech a v pozdějších obdobích, kdy vlády začaly vypouštění dýmu regulovat a lidé ho přestali vnímat pozitivně. Tento kontrast mezi svobodou a závislostí vytváří napětí a provokuje diváka k zamyšlení.
Součást uměleckého procesu
Produkty z keře nicotiana tabbacum však neslouží pouze jako předloha pro obrazy, ale také se mohou stát uměleckým nástrojem, který malíře při tvorbě ovlivňuje. Někteří umělci si udělali z užívání nikotinu rituál, kdy přemýšlí o své inspiraci. Některým vyhovuje pracovat v prostředí plném dýmu, zatímco jiní by se v takové místnosti nedokázali soustředit. Faktem ale je, že přibývá umělců, kteří pracují v ateliérech s čistým vzduchem a dýmu na obrazech ubývá, takže tento prvek se bude pravděpodobně z uměleckých děl vytrácet.
Autor: Elena Gotfried
