Jak si stojí české domácnosti v porovnání s ostatní Evropou, pokud jde o spoření, zadlužení a investování? Odpověď není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Češi mají dlouhodobě poměrně vysokou míru úspor a zároveň patří k zemím, kde domácnosti drží velkou část majetku v nemovitostech. Na druhou stranu se postupně mění způsob, jakým své finanční přebytky využívají.
Aktuální data ukazují, že české domácnosti nejsou ve finanční kondici vůbec špatně. Zároveň ale existuje prostor pro lepší diverzifikaci majetku a větší využívání dlouhodobých investic.
Češi patří mezi největší evropské střadatele
Jedním z nejzajímavějších ukazatelů je míra úspor domácností. Podle Eurostatu činila v roce 2024 průměrná míra úspor domácností v celé EU 14,5 %. Česká republika patřila společně s Německem, Maltou a Maďarskem mezi země s nejvyšší mírou úspor.
Také aktuálnější data potvrzují, že české domácnosti mají tendenci vytvářet poměrně vysoké úspory. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 se míra úspor v Česku mezikvartálně zvýšila o 0,6 procentního bodu, zatímco v eurozóně naopak klesla o 0,4 bodu.
To je z pohledu finančního zdraví pozitivní zpráva. Vysoká míra úspor vytváří domácnostem větší prostor pro zvládání nečekaných výdajů nebo ekonomického zpomalení.
Spořit ale neznamená automaticky investovat
Právě tady se začíná ukazovat jeden z rozdílů mezi českými domácnostmi a některými západoevropskými zeměmi.
Češi tradičně ukládají značnou část peněz do bankovních vkladů a nemovitostí. Česká národní banka uvádí, že celková hodnota finančních aktiv českých domácností dosáhla v roce 2025 téměř 12 bilionů korun. Přibližně 40 % z této částky připadalo na hotovost a vklady. Dalších zhruba 35 % představovaly přímo držené podíly a akcie.
To ukazuje, že Češi rozhodně nejsou národem, který by peníze pouze utrácel. Spíše je otázkou, kam své úspory ukládají a jak jsou rozloženy.
Nemovitosti stále hrají obrovskou roli
Velká část českého majetku není ve finančních aktivech vůbec. Nachází se především v bydlení a dalších nemovitostech.
To má svou logiku. Vlastní bydlení je pro většinu domácností základním majetkem a české domácnosti si během desetiletí vytvořily k nemovitostem silný vztah. Růst cen nemovitostí navíc v minulosti významně zvyšoval nominální hodnotu majetku domácností.
Má to ale i druhou stranu. Pokud je velká část majetku soustředěna v jednom typu aktiva, domácnost je méně diverzifikovaná. Nemovitost navíc nelze jednoduše rozdělit a prodat po částech, pokud člověk potřebuje pouze menší část peněz.
Češi začínají více investovat
Investiční chování se přesto postupně mění. Česká národní banka upozorňuje, že od roku 2021 domácnosti ve větší míře přesouvají část úspor do méně likvidních finančních aktiv, především investičních fondů a dluhopisů.
Podle ČNB se zároveň podíl úspor směřujících do akcií a podílových fondů v posledních letech pohybuje přibližně mezi 5 a 6 % disponibilního příjmu. Přibližně polovina těchto investic směřuje na zahraniční trhy, což znamená, že čeští investoři postupně hledají větší geografickou diverzifikaci.
To je významný posun oproti tradičnímu modelu založenému především na bankovních vkladech a nemovitostech.
V evropském srovnání nejsme investiční outsider
Při hodnocení finančního zdraví je důležité nezaměňovat konzervativní přístup s finanční negramotností.
Česká republika například v mezinárodním hodnocení finanční gramotnosti PISA 2022 dopadla nad průměrem OECD. Čeští patnáctiletí dosáhli průměrného skóre 507 bodů, zatímco například Itálie dosáhla 484 bodů a Španělsko 486. Výše se umístily například Nizozemsko s 517 body a Dánsko s 521 body.
Výsledek samozřejmě nelze automaticky přenést na finanční gramotnost celé dospělé populace. Ukazuje ale, že Česká republika v této oblasti rozhodně nepatří mezi evropské zaostalce.
Finanční zdraví není jen o tom, kolik máte na účtu
Samotná výše úspor není jediným ukazatelem finančního zdraví. Důležité je také zadlužení, příjem domácnosti, hodnota majetku a schopnost zvládnout nečekaný výdaj.
Velkou výhodou českých domácností je právě kombinace vysoké míry úspor a významného vlastnického podílu na bydlení. Současně ale platí, že velká část majetku je koncentrována v nemovitostech a bankovních vkladech.
Z dlouhodobého pohledu proto může být výhodné postupně budovat více zdrojů finančního majetku.
Co se můžeme naučit od západní Evropy
V některých evropských zemích je výrazně běžnější zapojení domácností do kapitálových trhů. Investování prostřednictvím fondů, akcií nebo penzijních produktů je tam často součástí dlouhodobého finančního plánování.
Neznamená to, že by české domácnosti měly jednoduše převzít model jiné země. Každý stát má jiný důchodový systém, trh bydlení, daňové prostředí i historii.
Inspirací ale může být právě větší diverzifikace. Vedle vlastního bydlení a finanční rezervy může mít své místo dlouhodobé investování do různých typů aktiv.
Dluhopisy jako jedna z možností diverzifikace
Jedním z nástrojů, které mohou doplnit finanční portfolio, jsou dluhopisy. Pro investora mohou být zajímavé zejména v situaci, kdy nechce mít celý finanční majetek vystavený vývoji akciových trhů.
Pokud si například potřebujete ujasnit co jsou dluhopisy, základní princip je poměrně jednoduchý: investor poskytuje emitentovi kapitál a ten se za stanovených podmínek zavazuje peníze vrátit a obvykle vyplatit také úrokový výnos.
Konkrétní riziko se ale výrazně liší podle emitenta, splatnosti, výnosu a dalších podmínek. Dluhopis proto není automaticky bezpečný produkt a při jeho výběru je potřeba hodnotit především schopnost emitenta dostát svým závazkům.
Češi mají dobrý základ, ale mohou své peníze lépe rozložit
Celkový obrázek je tedy poměrně pozitivní. Češi mají vysokou míru úspor, značnou část majetku vlastní ve formě nemovitostí a jejich zájem o investování postupně roste.
Zároveň ale existuje prostor pro další rozvoj. Vysoká koncentrace majetku v bydlení a bankovních vkladech znamená, že domácnosti mohou část svých dlouhodobých úspor postupně diverzifikovat prostřednictvím finančních aktiv.
Pozitivní je, že tento trend už podle dat ČNB probíhá. Investiční fondy, akcie a dluhopisy získávají v úsporách českých domácností větší význam a část kapitálu stále častěji směřuje také do zahraničí.
Závěr
V evropském srovnání si české domácnosti nevedou špatně. Naopak patří mezi země s vysokou mírou úspor. V roce 2024 byla Česká republika mezi státy EU s nejvyšší mírou spoření a aktuální data ukazují, že české domácnosti si schopnost vytvářet finanční přebytky stále udržují.
Největší výzvou tak není přesvědčit Čechy, aby více spořili. Spíše jde o to, aby své úspory dokázali dlouhodobě a rozumně rozdělit. Vedle nemovitostí a bankovních rezerv mohou mít v takové strategii místo akcie, fondy nebo právě dluhopisy.
Finančně zdravá domácnost totiž není ta, která pouze hodně spoří. Je to domácnost, která má dostatečnou rezervu, zvládnuté závazky a majetek rozložený tak, aby nebyla závislá na jediném zdroji finanční jistoty.
